Jak postupně začínám používat elektrickou udírnu alespoň jako sušárnu s možností jemně zaudit, přišel jsem na pár drobností, které snesnou vylepšení.
Kolečka. Sice mají v součtu nosnost přes 100kg, což asi odpovídá hmotnosti udírny, přesto je vidět, že na spárách dlažby se guma na kolečkách ždíme až na hranu.
kolečka používám opravdu jen při posunu, jinak pod udírnu vkládám dva hranoly, aby držely celou váhu a odlehčil jsem kolečkám
Proudění vzduchu. Klasická dřevěná udírna měla vždycky tolik škvír, že to kouřilo všude. Každé druhé prkno byl fuk, kde vzduch a kouř mohl ven. Dnes kdy se udírny staví z palubek jsou utěsněné jako nikdy před tím. To je jako výměna oken za plastová. Dříve okny táhlo (a větralo) a dnes máme všechno utěsněno (a lamantujeme, že se objevuje plíseň, protože nevětráme).
U mojí udírny je to stejné. Sice mám vnitřní část z obyčejných prken a jsou mezi nimi škvíry, ale pak následuje zateplovací vata a další vrstva z palubek. Reálně tam škvíry nejsou nebo minimálně (něco je ve dnu, které není dvojité). Hned na začátku jsem vyvrtal 3 díry vzadu nahoře, což jsem viděl u jiné udírny. Zvolil jsem průměr 25mm.
prostřední dírou zatím vkládám i teplotní čidlo
Ale když teď hlavně suším chtělo by to větší průvan. Přidal jsem tedy 3 díry o 15mm průměru na přední stranu.
do budoucna by bylo fajn moct je přivírat. Na to stačí i špunt :-D
Nakonec jsem zjistil, že kouř jde trochu ven i kolem dveří. A to jsou vsazené a překrývají se cca 4x4xm. :) Takže asi dobrý.