Hned na začátku musím říct, že kapra zrovna nemusím. O Vánocích jíme jinou rybu a pokud jsme na návštěvě sním půl porce kapra, abych neurazil.
Přítelkyně bájila o uzeném kaprovi, co kdysi dělal její táta. Sehnali jsme kapra a vyzkoušeli to. Není to žádná věda a hned na první pokus to vyšlo.
Solný lák na naložení kapra na uzení:
Do litru vody 60g obyčejné soli.
Chtěl jsem kapra nasolit na sucho do vakua, ale když jsem viděl, že z jedné strany je kůže a vnitřní dutina není extra velká zvolil jsem raději osvědčený lák. Kapr v něm ležel 2 dny a jednou jsem ho v láku otočil.
Po dvou dnech jsem ráno kapra v láku vyndal z lednice, lák jsem slil, kapra nechal okapat. Vnitřní dutinu jsem vytřel 2 velkými stroužky česneku, které jsem prolisoval. Vysypal drceným kmínem a nechal do obědu v teple.
Ve 13. hodin jsem rozehřál udírnu na 40°C a nechal jí prohřát hodinu. Ve 14. hodin jsem do udírny dal kapra na háku a udírnu nastavil na 50°C, aby oschnul. Po hodině jsem nechal teplotu vystoupat na 75°C a udil do 21. hodiny.
Takže: 1 hodina oschnutí při 50°C, uzení při 75°C 6 hodin.
Protože bylo 21 hodin a neměl jsem na kapra chuť nechal jsem ho viset v udírně do rána. Ještě ráno měla udírna 26°C (venkovní teplota 15°C).
Ztráta hmotnosti 22%.
A výsledek?
Na to, jak kapra nemusím je fakt dobrý. Rybyna úplná nula, prostě tam není. Kdybyste to maso neviděli snad ani nepoznáte, že je to kapr. Vyuzení velice decentní. Zvolil jsem dub (toho málo) a javor. Obojího vcelku málo, jen lehounké zakouření. I tak je kapr nazlátlý a uzená chuť jemná, nic přehnaného.
syrový měl 990g, hotový 768g tj -22% hmotnosti
krásné růžové maso i bez rychlosoli z udírny mě fascinuje